Kapitola devadesát pět: Znovu spolu

Pohled Calisty:

Srdce mi zběsile buší v hrudi, když se dveře do trůnního sálu prudce otevřou v explozi roztříštěného dřeva a kovu. Nabitý vzduch se okamžitě zaplní kakofonií vrčení, vytí a cenění zubů, jak vlci zaplavují místnost a vrhají se na lykanské stráže. Drápy se střetávají s tesáky v rozmazané šmouze zběsilých pohybů a srsti, malujíc tak scénu naprostého