Lila si přiložila ruku k tváři a s nevěřícně vykulenýma očima zírala na Claru. Ohnivé štípání na tváři ji ujišťovalo, že to nebyl sen – ta malá běhna jí dala facku! Od svého návratu domů před měsícem držela Lila Claru zkrátka. A teď, najednou, se opovažovala bránit. Šok vystřídala zuřivost. "Ty jsi mě uhodila?" vyprskla.

Clara, jíž z té rány ještě brněly prsty, na ni chladně zírala. "Hraješ si na