Po dlouhé době, kdy už byla Clara na pokraji zhroucení, se náhle ozvalo slabé zakašlání. Zprudka se zarazila, zapřela se rukama o postel a bez mrkání zírala na dítě ve svém náručí.

Srdce mu opět tlouklo a chlapec začal sám dýchat.

Temná mračna nad její hlavou se konečně rozestoupila. Clara se zhroutila na postel, jako by z ní vyprchala veškerá síla. Chvíli hleděla na syna ležícího po jejím boku, a