„Claro...“ Za jejími zády zazněl přiškrcený výkřik, jako když zaúpí lapená zvěř.

Clara se nezastavila. Naopak ještě zrychlila krok.

Vločky sněhu padaly, usedaly jí na kůži a bodaly pronikavým chladem.

Zima v tomto městě byla vskutku mrazivější než kdekoli jinde.

Naštěstí včas couvla a vyprostila se z jeho pout. Minulost ji už netížila jako břemeno.

Jinak by stát v tomto sněhu byla jen srdceryvná b