Pohled Vivienne.

Don seděl vedle mě a spokojeně upíjel mé pivo, jako by sem patřil. Jeho přítomnost naplnila celou místnost a vzduch najednou zhoustl, byl jaksi nabitější. Opřel se na židli a nenuceně se bavil s mými zaměstnanci, kteří byli až příliš dychtiví se do hovoru zapojit. Koutkem oka jsem po něm pohlédla, když si sundal sako, přehodil ho přes opěradlo a s naprostou lehkostí si začal vykas