Donův úhel pohledu.

Nemohl jsem přestat přecházet sem a tam. Ze zápachu nemocnice se mi svíral žaludek, ale nebyl to ten pach, co mě tak znervózňovalo. Ne, byl to pohled na mé děti, v bezvědomí, napojené na kapačky. Byly v pořádku, nebo alespoň doktoři říkali, že budou. Ale nemohl jsem se zbavit představy, jak mi je berou. Ta panika, ten strach ve Vivienniných očích... tyhle zatracené výjevy mě pr