Pohled Dona.

Opřel jsem se do křesla a v prstech lehce svíral sklenku s whisky, ze které jsem si ani neusrkl. Nápoj byl spíš jen taková rekvizita, s níž jsem si mohl pohrávat, zatímco se mé myšlenky rozebíhaly do stovek různých směrů. Naproti mně seděl Dominic s nataženýma nohama, jednou rukou se opíral o opěrku a ve druhé svíral svou vlastní sklenku.

„Nějak mlčíš,“ prolomil ticho. Úkosem se na mě