Úhel pohledu: Gideon

Vyšel jsem rázným krokem ze sídla smečky a nechal Maeve za sebou. Věděl jsem totiž, že kdybych zůstal byť jen o vteřinu déle, vzal bych ji do náruče.

Před chvílí vypadala tak zlomeně a zoufale. Měl jsem z toho knedlík v krku a Vance byl na pokraji zhroucení.

Než jsem se nadál, došel jsem k Brunovu starému domu. Byl už celou věčnost prázdný, ale nechával jsem ho pravidelně uklí