Conradův pohled

Potlačil jsem hněv, plně si vědom toho, že ti z Venomu a Vlčího stínu jsou všichni bezcitní.

Nemohl jsem si dovolit ji vyprovokovat.

Když jsem viděl, jak se žena posunula, aby mi udělala místo, posadil jsem se vedle ní. Byl jsem strašně nervózní, ale musel jsem zůstat v klidu.

Uměl jsem hrát na klavír, ale nezvládl jsem víc než sledovat noty a neohrabaně přehrát skladbu.

Pod jejím