Rodině Vaneových Dexterova přímost nevadila. Prostě přikyvovali a souhlasili, že s jídlem pro Kaelena ještě počkají.

Kaelen už byl vzhůru, ale pořád musel ležet natažený na voze, a jakmile byl Dexter s vývojem situace spokojený, zavelel všem k dalšímu pochodu.

Byl srpen, už týdny nepršelo a slunce pražilo tak silně, že všichni na cestě měli pocit, jako by se stěží mohli nadechnout.

Vyhnanci neustá