Ragnar sledoval jeho pohled na Zareka a Coru ležící bok po boku na posteli a tiše si odfrkl.

„Kdo říká, že se do toho nemůžu plést? No, udělal jsem to a vyšlo mi to,“ pomyslel si Ragnar.

Otočil se k Sorenovi a řekl: „Pokud se s naší samicí nespáříš, i když opustíme Město slonovinového kamene, tvůj otec nás bude stále pronásledovat.“

Soren odpověděl: „S tím si nedělej starosti. Když už jsem ti nabí