**Ronan**

Ponurá zadní místnost skladu páchne motorovým olejem, čerstvou krví a starými lžemi. Vlhkost ulpívá na betonových zdech. Vzduch má ostrou kovovou příchuť, která na jazyku chutná jako rezavějící měď. Prasklým oknem vysoko nad námi proniká studený průvan, a přesto mě na kůži píchá pot. Nad hlavou vydávají zářivky neustálé, vrtavé hučení, které dře o spodinu mé lebky a udržuje stálý rytmus