**Sloane**

Závora zapadne na místo s dutým kovovým zaduněním. Ve vteřině, kdy překročím práh tohoto záložního úkrytu, vím, že spánek nepřipadá v úvahu. Ticho v té stísněné místnosti mi tlačí na bubínky, dusivé a hutné, páchnoucí starým prachem a vlhkým dřevem. Přes rameno mi vzplane oheň – brutální, pálivá agónie vyzařující z hluboké rány po čepeli, kterou jsem utržila při útěku. Vidění se mi na o