**Sloane**

Ronan usazený u pultu jí snídani, kterou jsem mu udělala. Hltá jídlo, zatímco já stojím u sporáku. Sleduju ho koutkem oka, protože je něco skoro až absurdně uspokojujícího na tom vidět muže stvořeného pro násilí, jak jí něco, co jsem připravila. S plnou pusou se usměje a já na vteřinu pustím do hrudi to malé hřejivé zachvění, ten záblesk hrdosti a tichý klid, který do mého života vůbec