**Ronan**

Probouzím se do studeného povlečení. Zprvu si namlouvám, že se jen brzy vytratila, možná zase do sledovací místnosti, ale místo vedle mě je chladné. Rychle se posadím, očima instinktivně přelétnu pokoj, a vtom to uvidím na nočním stolku, složený útržek papíru jako ostří ponechané na očích. Žaludek se mi propadne. Popadnu ho, stisknu ho až příliš křečovitě, hrany se mi mačkají pod prsty,