**Sloane (Jen si dávám šlofíka)**

Není tu nic. Ani tma, ani světlo, jen prázdný prostor mezi tím, kde se zvuk šíří pomalu a vzpomínky chutnají jako statický šum. Pak se ozve tlukot srdce. Pravidelné buch buch, buch buch. Není moje, ale Jeho. Poznám ho dřív, než si uvědomím vlastní jméno.

"Ronane?"

Ten zvuk k ničemu nedolehne. Vytratí se, pohlcen nicotou. Vzduch – nebo cokoliv, co tu jako vzduch pů