Dveře se s vrznutím otevřely a na tvrdé dřevo dopadl zvuk těžkých bot. Zvedla jsem hlavu z polštáře přesně včas, abych viděla, jak vstupuje do pokoje, ruce ověšené taškami, nejméně půl tuctem, které mu visely z obou rukou, jako by vyloupil celý obchod. Ale nebyly to tašky, z čeho se mi zatajil dech. Byl to on. Masku měl pořád na sobě, tu samou, kterou jsem mu vtiskla do rukou před několika hodinam