**Ronan**

Rána bývají poslední dobou hlučnější. Ne ten špatný druh hluku, žádná střelba nebo křik nebo zvuk bot dusajících chodbami, jen ten dobrý. Smích. Skřípání židlí. Rachot pánví, hrnků a lžic, které k sobě neladí, protože to tady nikomu nevadí. Jídelna už bzučí životem, když vejdu dovnitř. Vůně slaniny a kávy mě udeří jako první, hřejivá a povědomá. Lev stojí u sporáku, obrací palačinky s vl