BASTIANŮV POHLED

Cesta zpátky do mého sídla proběhla v hrobovém tichu. Hutné, dusivé napětí ze Sorena vyzařovalo ve vlnách a plnilo stísněný prostor luxusního vozu. Seděl strnule opřený o tmavá kožená sedadla, s postojem křehkým a obranným. Odmítal se na mě podívat a pohled měl upřený na rozmazaná světla města, která se míhala za tónovanými skly. Nechal jsem ho v tom dusit. Nechal jsem ho vařit v