Co ne? Nejsem gay? Nepřitahuje mě? Neztrácím kontrolu?

Doktorka Arthurová na mě netlačila. Jen čekala, její mlčení bylo trpělivé a dávalo mi prostor k nadechnutí.

Zprudka jsem se nadechl a znovu se posadil, rukama jsem si třel džíny.

"Už ani nevím, kdo vlastně jsem," přiznal jsem nakonec hlasem sotva znatelným. "Byl jsem si tak jistý. Celý život jsem si myslel, že vím, co chci, kým mám být. A teď…