POHLED SORENA

Fotoaparát cvakal. Znovu. A znovu.

Jasné bílé záblesky osvětlovaly studio v rytmických vlnách, ale už jsem je sotva vnímal. Pohyboval jsem se instinktivně, s každou závěrkou měnil úhly a držel pózy přesně tak dlouho, abych potěšil Dereka, který se nad objektivem vznášel jako úzkostlivá kvočna.

„Perfektní, Sorene,“ řekl Derek a usmíval se zpoza fotoaparátu. „Bože, ty dneska úplně září