„Myslíš, že dokážeš zastavit Bastiana?“ zeptal jsem se, neschopen skrýt hořkost v hlase. „Nikdo ho nezastaví. Buď se k němu přidáš, nebo tě pohřbí.“

Když jsem to řekl, sjel mě pohledem od hlavy až k patě a neodpověděl hned. Jeho zrak byl chladný a vypočítavý, jako by mě pitval kousek po kousku. A pak, po dlouhé odmlce, se mu na tváři zformoval pomalý úšklebek, jako by jednal s hlupákem.

„Na Bastia