Corrado Falcone rychle kráčel k černému autu zaparkovanému u vchodu, kde už na něj čekal jeho důvěryhodný řidič Massimo.

„Massimo, okamžitě mě zavez k bytu slečny Vivaldiové,“ nařídil Corrado řidiči. Oči mu hořely zuřivostí, když pomyslel na Valeria. Byl mu neustálou připomínkou části života, která mu byla ukradena.

Massimo uposlechl příkazy bez ptaní. Nastartoval a hbitě proplouval rušnými ulicem