Nora na něj upřeně hleděla a v jejím pohledu plál neskrývaný hněv. „Aha, takže teď za to můžu já? Byl jsi to ty, kdo se rozhodl vzít tohle místo, aniž by to se mnou nebo s Alanou vůbec probral. Kdyby záleželo na mně, ještě pořád bychom žili v Seattlu a ty bys dál pracoval jako právník ve své staré kanceláři, jen krůček od toho, aby ses stal partnerem.“

Arthur cítil, jak v něm narůstá frustrace, a