Valerio nemohl odtrhnout oči od Nořiných modrých šatů, obzvláště od rozparku, který odvážně odhaloval její kůži. Pokaždé, když se jejich pohledy střetly, Nora cítila, jak se jí po kůži rozlévá intenzivní teplo. Bylo to, jako by intenzita mafiánova pohledu dokázala rozpálit její smysly. Arthur si Valeriova pohledu všiml a nenápadně stiskl Nořin pas, čímž dal najevo svou přítomnost a znovu potvrdil