Úhel pohledu: Alfa Gideon

Vyšel jsem ze dveří vedoucích ven ze sídla smečky a zamířil rovnou k jednomu ze svých aut. Ani jsem nepřemýšlel o tom, kam jedu, věděl jsem jen, že se musím dostat pryč. Pryč od dusivého ticha své pracovny. Pryč od té zatracené vzpomínky na Valerii, jak se choulí vedle Leandera, jako by k němu patřila. Pryč od toho pohledu v jejích očích, když mě uviděla stát ve dveřích.