Pohled Valerie

Šla jsem do svého pokoje a srdce mi bušilo tak silně, že jsem měla pocit, že mi snad vyskočí z hrudi.

Stále jsem cítila tíhu Silasova pohledu pálícího mě do zad, ozvěna naší hádky se na mě lepila jako kouř.

Chtěla jsem prásknout dveřmi, úplně ho odříznout – odříznout ty lži, ten zmatek, tu bolest – ale než jsem to stihla, jeho ruka zachytila okraj dveří a zastavila je v půli cesty.