Pohled Alfy Gideona

Bylo pět hodin ráno, když jsem se probudil.

V sídle smečky vládlo ticho jako v hrobě, ten druh těžkého, zneklidňujícího ticha, které přichází před úsvitem, kdy už i noční tvorové ulehli ke spánku a zdá se, jako by se i samotný vítr zastavil.

Vzduch byl chladný a ostrý na mé kůži, ale nevadilo mi to. Na chlad jsem si už dávno zvykl. Byl to můj stálý společník, podobně jako zármu