Pohled Alfy Gideona

Celou noc jsem nemohl spát.

Moje mysl byla plná Valerie – její vůně, jejích očí a toho zvláštního proudu, který mi projel tělem v okamžiku, kdy jsem ji včera večer spatřil.

Dokonce i s mým vlkem, který byl zticha, pohřbený někde hluboko v temnotě, kam se schoval od chvíle, co po mně požadovala, abychom se vzájemně odmítli, jsem cítil něco, jakési nutkání, malou jiskru pod popel