Pohled Valerie

Měla jsem pocit, jako by se všechno kolem mě pohybovalo příliš rychle a příliš pomalu zároveň. K mým uším doléhalo vyděšené kňourání dětí, ale moje nohy mě odmítaly poslechnout.

Jen jsem tam stála a zírala na krev kapající z Gideonovy ruky, jasně červenou na pozadí chodníku.

Chovatel netopýrů klečel vedle něj a třásl se. „O–omlouvám se, pane! Nemělo se to dostat tak blízko! Nemělo t