Úhel pohledu alfy Gideona

"Tati, vstávej. Je čas na snídani. Čekáme na tebe."

Ze spánku mě vytrhl hlásek, jemný, ale neústupný. Tiše jsem zasténal a otočil hlavu, oči stále těžké, dokud se mi nenaskytl pohled na drobnou postavu.

Orion stál vedle mé postele, ručky opřené o matraci a jeho tmavé oči mě ostražitě pozorovaly jako malý strážce, který se ujišťuje, že uposlechnu.

Pomalu jsem úplně otevřel