Pohled Valerie

Teď už jsem se ho bála.

Nebyl to ten ostrý, instinktivní strach, který mi sídlil v kostech od prvního dne, kdy mě do této smečky odvlekli, ale něco mnohem mrazivějšího – něco, co se mi vkradlo do hrudi a odmítalo ji opustit. Strach smísený se vztekem, hutný a dusivý, protože můj plán selhal.

Kdyby neselhal, kdyby jed zafungoval tak, jak měl, už bych teď byla svobodná.

Praštila jsem