Pohled Valerie

Dva dny.

Tak dlouho trvalo, než si mé tělo vzpomnělo, jak dýchat, aniž by mi každou žílou pronikavě řvala bolest.

Dva dny nehybného ležení v Martině komnatě, kdy jsem střídavě upadala do spánku a zase se probouzela, tělo nasáklé hořkými bylinami a tichem. Dva dny pečlivého dohledu, krmení po malých porcích a kárání tlumeným hlasem.

Dva dny, kdy mi rány čistili znovu a znovu, dokud v