Z pohledu Valerie

O tři měsíce později

Probudil mě něčí pláč.

Nebyl to hlasitý vzlyk, ale ten zlomený, vyčerpaný pláč člověka, který už vyplakal všechno a nezbylo mu nic než tiché zoufalství.

Ten zvuk zněl vzdáleně, jako by ke mně doléhal zpod hladiny vody.

V hlavě mi pulzovalo.

Ne, pulzovalo nebylo to pravé slovo.

Připadalo mi, jako by mi někdo rozťal lebku a pak ji zase špatně sešil dohromady.

K