Pohled alfa Gideona

„Jeď.“

Hlas mi vyšel chladnější, než jsem zamýšlel, a taky ostřejší, ale neobtěžoval jsem se to napravovat. Řidič okamžitě přikývl a odrazil od chodníku.

Opřel jsem se do koženého sedadla a na krátkou vteřinu zavřel oči.

Nechtěl jsem její tvář znovu vidět.

Ne dnes v noci.

Protože kdybych ji viděl… kdybych zůstal jen o vteřinu déle… mohl jsem udělat nějakou hloupost. Něco ze zou