Pohled alfa Gideona

Studený déšť začal padat přesně v okamžiku, kdy mé boty dopadly na mokrou trávu. Zpočátku to bylo jen pár těžkých kapek, které mě štípaly do tváře, ale během několika vteřin se obloha zcela otevřela. Spustil se hustý závoj šedé vody a rozmazával mi výhled. Vítr vyl mezi stromy jako zraněné zvíře a bičoval větvemi ze strany na stranu.

Mně však na chladu ani na dešti nezáleželo.