Pohled alfy Gideona

„Myslíš to vážně? Protože jakmile začneme, už není cesty zpátky,“ zeptal jsem se jí a díval se přímo do jejích nádherných očí.

„Ano, Gideone. Myslím vážně každé jediné slovo,“ zašeptala.

Při těch slovech se mi srdce divoce rozbušilo. Neztrácel jsem ani vteřinu. Zvedl jsem ji do náruče, jako by vůbec nic nevážila. Přešel jsem k velké posteli uprostřed pokoje a něžně ji položil.