~Damon~

Čas mi proklouzával mezi prsty a měnil minuty v hodiny a hodiny ve dny, a než jsem se nadál, byl už večer v den plesu. Nechávalo to ve mně nepříjemný pocit, že náš plán na ukrytí Kaelena stojí spíš na vodě, než aby byl neprůstřelný. Freya s tím souhlasila – dodávám, že neochotně – ale to nezabránilo tomu, aby se mi v žaludku neusadil hlodavý strach. Poslední, co jsem chtěl, bylo vystavit j