~Damon~

Když ohnivá bouře konečně přešla, leželi jsme s Freyou nazí v trávě, bok po boku pod rozložitou korunou toho obrovského stromu. Zíral jsem na ranní oblohu, hruď se mi dmula a snažil jsem se zpomalit dech a nahnat trochu síly zpět do svých třesoucích se svalů.

Co se mnou tahle žena dělala...

To přesahovalo chápání. Vždycky stačil jediný její dotek a každá špetka alfí hrdosti, které jsem se