*Lyra*

Má mysl křičela vzteky. Ta naprostá drzost tohohle muže. Jak se opovažuje? Jak se opovažuje Rowan mě nutit planout tak neúprosnou touhou po tom všem strašném, srdcervoucím, čím mě nechal projít? Jak se opovažuje požadovat, abych přiznala, že ho pořád chci, když on byl ten, kdo mě odhodil?

Jeho drsný, mozolnatý prst dál kreslil po citlivé odhalené pokožce mého břicha cestičku mučivého tekuté