*Rowan*

Byla pryč. Zase.

Ozvěna burácejícího motoru auta mizejícího v dálce se mi v hlavě přehrávala stále dokola a srdce mi bušilo, jako by se mi snažilo vyrvat z hrudi. Lyra byla tam venku, sama, na neznámém místě – bez vzpomínek, bez tušení, kým vlastně je, nebo jaké nebezpečí na ni čeká.

A to všechno byla moje vina.

Přecházel jsem po místnosti a prsty svíral v pěst podél těla. Ve vzduchu stále