*Lyra*

„Milo?“

Její jméno se mi vydralo z hrdla, ale ona neodpověděla.

Vrhla jsem se vpřed, ruce se mi třásly, když jsem natáhla k jejímu bezvládnému tělu. Její drobná postava se zdála být bez tíže a na jeden děsivý okamžik to vypadalo, jako by tam vůbec nebyla – jen pouhá skořápka mé holčičky.

„Ne, ne, ne,“ zakňourala jsem, prsty jí přitiskla na krk a zoufale hledala puls. „Milo!“

Její kůže byla