Ranní sluneční světlo se lilo vysokými klenutými okny mé komnaty a zasáhlo má zavřená víčka neúprosnou září. Zasténala jsem a přetáhla si těžkou paži přes obličej, abych ten oslňující jas zablokovala. Tělo jsem měla ztuhlé, zabalené ve stejných shrnutých šatech jako včera večer. Někdy během temných nočních hodin se mi podařilo zvednout se z pohovky v obývacím pokoji a dopotácet se do své ložnice,