Začala jsem panikařit v tu chvíli, kdy pronesla ta slova. Měla jsem spoustu otázek a zrovna kvůli tomu jsem nevěděla, kde začít. Vesper si všimla mého mlčení a věnovala mi tázavý pohled.

„Nemáš žádné otázky? Tak já půjdu.“

„Počkej!“

Otočila se na mě a na rtech jí pohrával náznak úšklebku. Dělá si ze mě srandu?

„Nejsi... vědma?“

„Kier je vlk a čaroděj. Já taky pocházím ze dvou ras.“

„A oni vědí, že