Blata vypadala živěji než na Maškarním plesu měsíčního svitu. Stála jsem na dřevěné verandě jednoho z domů, které obklopovaly mýtinu, a vzduch byl těžký vůní divokých květin a vlhké hlíny. Měsíc vrhal svou stříbřitou záři na kalné vody a odrážel spletité větve starověkých stromů, které v měsíční noci nehybně stály.

Callie a Celia ladily složitý střih mých šatů, tak éterických jako mlha stoupající