TESSA MERCER.

Sotva jsem spala dvě hodiny. Pravé koleno mi tepalo ve zlém rytmu o hrubé prostěradlo, bodavá připomínka mého pádu na štěrkovou cestu. Fantomové pálení biče alfy Garricka mi stále rýsovalo oheň po zádech. Při každém nádechu se mi nepříjemně napínala pohmožděná žebra. Představa, že budu čelit jeho krutosti další celý den, se mi stahovala kolem krku. Přehodila jsem nohy přes okraj hrud