TESSA MERCER.

Otočila jsem zrak k zemi v okamžiku, kdy se mé oči setkaly s jejími. Během krátké chvíle mě pohltilo nepřiměřené množství úzkosti. Bianca byla tím posledním člověkem, kterého jsem tu očekávala, zvláště pak v jeho nepřítomnosti.

Z důvodů, o kterých jsem zřejmě věděla, se Biančiny rty zkroutily do potměšilého úsměvu – význam za ním byl zřejmý, dá mi pořádně zabrat a já to slíznu. Z jej