TESSA MERCER.

Zrcadlo mi neodpovědělo, teď jsem seděla na okraji postele a přemýšlela, jestli se do ní mám zabořit hlouběji, nebo se probudit a být produktivní, jak se od každého člověka očekává. Vymotala jsem se z deky a setřela si z obličeje ptačí hnízdo, které mi na hlavě vytvořila postel z vlasů. Po včerejšku jsem neměla důvod vidět tenhle den jako krásný, alespoň zatím ne.

Odtáhla jsem se do