POHLED GARRICKA

Vzduch byl toho dne neobvykle suchý; měl jsem žízeň a potřeboval jsem vodu, ale pokaždé, když jsem si v duchu řekl, že si pro ni dojdu nebo pro ni pošlu stráž, ta myšlenka byla odsunuta stranou kvůli obavám o Tessu a o to, kde by mohla být.

Nevěděl jsem, co mám čekat, dokonce jsem si už ani nedokázal uspořádat myšlenky. Zdálo se, že nikdo neví, kam šla, jen to, že odešla ve spěchu