POHLED DRAKENA

„Garrick, Garrick, Garrick! Vždycky jen Garrick,“ odříkával jsem, když jsem kráčel domů po tom, co jsem bezostyšně následoval Tessu a prosil ji, aby mi dala šanci promluvit. „Proč to vždycky musí být on? Proč ne já? Nebo je to jen mnou? Proč si vždycky musí vybrat jeho, a ne mě?“

Znovu jsem se dohadoval sám se sebou. Nemělo by to pro mě být takové překvapení. Celý svůj život jsem vž